Černá Hora

Úvodní stránka

NP Durmitor:

Boka Kotorská:

Ostatní:

Index

Černá Hora se svými 13 812 km² a 663 000 obyvatel patří mezi nejmenší státy v Evropě. Po rozpadu Jugoslávie, zůstala Černá Hora jako jediná z bývalých federativních republik ve svazku se Srbskem, a ještě několik let tak tvořily zbytek bývalé Jugoslávie. Na základě referenda se ale v roce 2006 rozpadl i tento státní útvar, a Černá Hora se stala samostatným státem. Na rozdíl od ostatních částí bývalé Jugoslávie byla Černá Hora jen minimálně zasažena válkou v 90. letech.
Historickým hlavním městem Černé Hory byla Cetinje, nevelké město ležící ve vnitrozemí pod pohořím Lovčen. Po 2. světové válce bylo ovšem hlavní město přesunuto do podstatně větší Podgorice (173 000 obyvatel), která byla na počest Tita přejmenována na Titograd. Původní název Podgorica se začal znovu používat v 90. letech.
Překvapilo nás, že jsme na různých cedulích a nápisech zaznamenali přibližně stejně azbuky jako latinky.

Černá Hora

Černohorské pobřeží je krajinově velmi pěkné. Na většině jeho délky se od moře zvedají poměrně vysoké hory, je rozčleněno mnoha zálivy a lemováno ostrovy. Jedním z nejmalebnějších je ostrůvek Sveti Stefan nedaleko Budvy. Bohužel byly rybářské domečky na ostrově v 60. letech minulého století přeměněny na luxusní apartmány, a celý ostrov tak slouží jako hotel.

Černá Hora

Černá Hora

Černá Hora je jednou z nejchudších zemí Evropy. Zvláště ve vnitrozemí žije stále řada lidí jednoduchým rolnickým způsobem života. A mimo jiné zde můžeme potkat stále sloužící krásná stará auta, která ovšem nejsou žádnými rekreačními veterány.
Mezi mnoha turisty lze, alespoň podle našich zkušeností, poznat pravé Černohorce poměrně snadno. Většina z nich má v jedné ruce cigaretu, a v druhé mobilní telefon. Poněkud vyjeveně jsme sledovali prodavačku, která nás obsluhovala, zároveň vydatně bafala, a telefonovala s jakousi přítelkyní. Zvládala to bravurně, zřejmě v tom měla značnou praxi.

Černá Hora

Nepříjemným aspektem určité zaostalosti Černé Hory je značný nepořádek a špína. Hromady odpadků se často povalují hned vedle pláže, na odpočivadlech nejsou záchody, a tak si lidé ulevují kde se dá.

Černá Hora

Skadarské jezero leží na černohorsko-albánských hranicích. Necelé dvě třetiny jeho plochy náleží Černé Hoře a více než jedna třetina Albánii. Od r. 1983 je národním parkem. Rozkládá se mezi masívy Rumija, Sutorman, Taraboš a Prokletije a rovinami při řekách Zeta a Morača. Je největším jezerem na Balkáně. Má rozlohu asi 391 km2, avšak plocha jezera kolísá podle vodního stavu: na jaře a na podzim při vysokých vodních srážkách stoupá hladina asi o 3 m a povrch se zvětší na 550 km2. Jezero je současně největší kryptodepresí v Evropě - dno je v nejhlubší části až 60 m pod mořskou hladinou. V průměru je však pouze 5 až 8 m hluboké, jen na některých místech, kterým se zde říká oka, se pohybuje kolem 40 m. Celé jezero leží ve výšce 6 m n. m.

Černá Hora

Slansko jezero nedaleko Nikšiče

Černá Hora

Má-li člověk více času, skutečně stojí za to, věnovat nějaký čas vnitrozemí. Snad kromě Podgorice není v Černé Hoře místo, kde by se dalo jet rychleji než 60 km za hodinu, naše průměrná cestovní rychlost byla ani ne 50 km/h. Na úzkých silničkách vinoucích se serpentinami, se rychleji jet nedalo. A pokud byl někde úsek širší, rovnější silnice, která sváděla k rychlejší jízdě, člověk si to rychle opět rozmyslel, když potkal na silnici první krávu. Navíc jsme brzy zjistili, že v každé jen trochu větší vesnici číhá jeden policista s radarem na začátku vsi, a druhý na konci.

Černá Hora

Vyrobeno grafickým studiem Bohouš & spol., 2011
Poslední aktualizace 28. listopadu 2011