|
Broumovská skupina - je souhrnný název pro devět barokních venkovských kostelů v okolí města Broumova ve východních Čechách. Jedná se o unikátní soubor barokní sakrální architektury, který byl vybudován z podnětu opata broumovského kláštera Otmara Zinckeho. Architekty tohoto ojedinělého souboru byli významní stavitelé českého baroka Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové (jedinou výjimkou je starší kostel sv. Martina v Martínkovicích).
Novoměstský kříž - pět pražských kostelů založených Karlem IV. na Novém Městě pražském, tvoří společně pravidelný kříž.
Šluknovské křížové cesty - v průběhu 18. až 20. století bylo na území Šluknovska, zvaném kdysi Böhmisches Niederland, vybudováno čtrnáct venkovních křížových cest. Jejich početnost a umělecké ztvárnění představuje v rámci krajiny českých zemí ojedinělý fenomén. Čtrnáct obcí na Šluknovsku mělo vlastní venkovní křížovou cestu. Od počátku výstavby té nejstarší ve Šluknově až po vznik nejmladší na vrchu Jáchym u Lobendavy v roce 1914 uplynulo 178 let. Do dnešních dnů se nedochovala pouze křížová cesta ve Fukově, která byla zničena spolu s celou obcí po roce 1945.
Památky UNESCO - jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.
Držitelé Zlaté růže - zlatá růže je zvláštní vyznamenání, které papež uděluje osobnostem, chrámům, městům či vládám pro jejich katolického ducha a loayalitu ke Svatému stolci. Její udělení je považováno za obrovské ocenění a vyjádření mimořádné papežské přízně. Zlatá růže je z čistého zlata a pro papeže je po staletí vyrábějí nejlepší mistři zlatnického oboru. K žehnání růže dochází obvykle na čtvrtou neděli postní.
Sedm poutních kostelů Říma - tradici sedmi poutních kostelů odstartoval Philip Neri kolem roku 1553. Sestavil itinerář, který zahrnoval návštěvy baziliky svatého Petra, svatého Pavla za hradbami, svatého Šebestiána, svatého Jana v Lateránu, Svatého kříže v Jeruzalémě, svatého Vavřince za hradbami a konečně Panny Marie Sněžné. On a pár jeho přátel a známých se shromáždili před svítáním a vydali se na procházku. V každém kostele se modlili, zpívali a Neri měl krátké kázání.
Původní tituly - první křesťané v době před Konstantinským ediktem z roku 313 se scházeli v soukromých domech přizpůsobených potřebě bohoslužeb, kterým se říkalo Domus ecclesiae (latinský výraz znamenající „dům shromáždění“ nebo „dům církve“). Tento způsob bohoslužeb je doložen již v dopisech svatého Pavla, například pro dům Aquily a Priscy na Aventinu (na stejném místě je dnes kostel Santa Prisca). Během 3. století některé z domus ecclesiae jejich majitelé darovali církvi a staly se tzv. tituli.
Doms ecclesiae i tituli vesměs převzaly své jméno po původním majiteli budovy a zachovaly si jej i při výstavbě skutečného kostela v pozdější době: např. titulus Clementis, původně majetkem jistého Clemense, se později stal ecclesiae Clementis, neboli „klementovým kostelem“, a tedy současnou bazilikou San Clemente al Laterano.
Dvanáct románských kostelů v Kolíně nad Rýnem - Kolín nad Rýnem byl nejpozději od roku 313 sídlem biskupa. V období vrcholného středověku se stal se zhruba 40 000 obyvateli největším městem v německy mluvících zemích. Opevněné staré město bylo značně rozlehlé a postupně zde bylo vybudováno 12 velkých románských kostelů. Ty byly o něco později doplněny známou gotickou katedrálou. Nicméně soubor těchto 12 kostelů je naprosto unikátní. Vesměs jde na románské poměry o obrovské stavby a jejich koncentrace v takto malém prostoru je neuvěřitelná. Všechny byly značně poškozeny během 2. světové války, ale jsou vesměs uvedeny do původního stavu.
Iglesias del Serrablo - tzv. kostely Serrablo tvoří unikátní architektonickou skupinu staveb postavenou ve stejné době v horním povodí řeky Gállego (oblast Alto Gállego ve španělské Aragonii). Vznikly mezi roky 940 a 1100, v období, kdy byla tato oblast pod islámskou nadvládou. Někteří historici umění je považují za mozarabské stavby, jiní za raně románské (lombardské) s prvky mozarabského umění převzatými z muslimské architektury.
Bretaňské farní dvorce - jsou zdí obehnané kostely s triumfálním vchodem na hřbitov, s kalvárií a kostnicí budované v rozmezí 14.–17. století v Bretani.
Dollfussovy pamětní kostely - Dollfussovy pamětní kostely jsou rakouské kostely, které byly postaveny nebo rozšířeny během austrofašismu v letech 1934-1938. Kromě běžného zasvěcení byly věnovány památce zavražděného kancléře Engelberta Dollfusse (1892-1934).
Pryč od Říma! - (německy Los von Rom) bylo náboženské hnutí založené kolem roku 1900 v Rakousku politikem Georgem von Schönererem, jehož cílem bylo obrácení veškerého římskokatolického německy mluvícího obyvatelstva Rakouska k luteránskému protestantismu nebo ke starokatolickým církvím. Vzniklo v době Kulturkampfu, který se odehrával v císařském Německu. Proti hnutí Pryč od Říma! se negativně vymezoval T. G. Masaryk, protože šlo o radikální projev německého nacionalismu.
Linie svatého Michaela - známá také jako Meč svatého Michaela, je předpokládaná linie spojující kláštery a další posvátná místa zasvěcená archandělu Michaelovi v Evropě a Izraeli. Místa v linii se téměř všechna nacházejí na významných vrcholcích kopců a patří k nim Skellig Michael, St. Michael's Mount, Mont-Saint-Michel, Sacra di San Michele, Santuario di San Michele Arcangelo, klášter archanděla Michaela v Panormitis a klášter Panny Marie Karmelské; ačkoli posledně jmenovaný není výslovně zasvěcen svatému Michaelovi, nachází se na pohoří Karmel, které je s archandělem spojené prostřednictvím biblického příběhu o Elijášovi a Baalových prorocích.
Podle legendy představuje posvátná čára svatého Michaela ránu, kterou světec zasadil ďáblu, když ho podle příběhu o pádu Satana svrhl do pekla. Uvádí se také, že je to připomínka svatého Michaela, že věřící mají být spravedliví a kráčet po přímé cestě.
|