Trevír - katedrála svatého Petra

Město Trevír založili Římané pod názvem Augusta Treverorum již 1. století n.l. Podle některých zdrojů byla katedrála postavena z pověření císaře Konstantina Velikého jako součást paláce svaté Heleny, Konstantinovy matky. Stavbu katedrály měl řídit biskup Maximin (329–346). Jednalo se největší soubor církevních staveb na Západě mimo Řím v té době. Na půdorysu čtyřnásobku velikosti současné katedrály byly postaveny ne méně než čtyři baziliky , baptisterium a hospodářské budovy. Archeologický výzkum potvrzuje, že současná katedrála, stejně jako přilehlé ambity a kostel Panny Marie, stojí na základech starověkých římských staveb Augusta Treverorum. Z této doby se dochovaly části čtyř pilířů křížení současného kostela a části zděných vnějších zdí.
Původní římský chrám byl však zničen Franky a roku 882 znovu Vikingy.
Současná podoba chrámu, zejména jeho nejslavnější západní část (westwerk), pochází především z jeho obnovení na konci 10. a na začátku 11. století, v němž klíčovou roli sehrál trevírský arcibiskup Poppo Babenberský. Apsida byla dokončena kolem roku 1196.
Politický význam chrámu byl ve středověku dán tím, že arcibiskup trevírský byl říšským knížetem i kurfiřtem (volitelem panovníka Svaté říše římské).
K nejvzácnějším památkám katedrály patří tzv. Kristovo roucho, které prý přivezla do Trevíru Konstantinova matka Helena, velká sběratelka relikvií. Roucho bylo vystaveno dosud jen osmnáctkrát a budí stále velký zájem věřících i turistů, ovšem jako u mnoha jiných relikvií existují pochyby o jeho skutečném původu, což bývá též předmětem ironizace - při jeho vystavení v roce 1996 například trevírští recesisté vystavili spodky slavného trevírského rodáka Karla Marxe s tím, že na rozdíl od Kristova roucha u nich je aspoň jistota, že je Marx opravdu nosil.

Krypta