Řím - San Stefano Rotondo

Baziliku svatého Štěpána na kopci Celian nechal postavit papež Lev I. (440-461), což bylo potvrzeno díky starým mincím a dendrochronologii, která dokazuje, že dřevo použité na trámy střechy pochází z doby kolem roku 455 n. l. Vysvěcena ale byla až za pontifikátu papeže Simplicia v letech 468 až 483. Byla zasvěcena mučedníkovi svatému Štěpánovi, jehož tělo bylo objeveno krátce před tím ve Svaté zemi a přeneseno do Říma. Kostel byl prvním kruhovým, centrálním kostelem v Římě, a jeho architektura je v pozdně římském světě zcela ojedinělá. Stavba kostela byla pravděpodobně financována bohatou rodinou Valerius, která vlastnila velkou část kopce Caelian. Členem této rodiny byla i svatá Melania starší, která konala často poutě do Jeruzaléma a tam také zemřela.
Původní kostel tvořily tři soustředné kruhy. Centrální tubus podpírá 22 ionských sloupů, tambur je vysoký 22 metrů a původně byl prosvětlen 22 okny. Z cetrálního kruhu vycházely čtyři boční kaple tvořící řecký kříž. Interiér kostela byl v 6. století vyzdoben na popud papežů Jana I. a Felixe IV. mozaikami a barevným mramorem. V letech 1139–1143 nechal kostel zrekonstruovat papež Inocent II. - nechal zrušit vnější kruh a tři ze čtyř bočních kaplí, naopak nechal přistavět tři příčné oblouky na podporu kopule.
Pod kostelem se nachází mithraeum z 2. století, které mělo vazbu na kasárna římských vojáků v sousedství. Přímo pod Santo Stefano Rotondo byly nalezeny pozůstatky Castra Peregrinorum. Mithraeum je v současné době odkryto, ale jak zbytky římských kasáren, tak mithraeum pod kostelem, zůstávají pro veřejnost uzavřené.