Úvodní stránka: Kalifornie: Jihozápad: Sever: Severovýchod: Havaj: Města: Zvěř:
 

Wyoming

Jižní Dakota

Severní Dakota

Badlands - sever

Hlavní osou severní části parku je Badlands Loop Road, na niž navazuje štěrková, ale snadno sjízdná Sage Creek Rim Road.

I v Bad Lands žijí volně stáda bizonů.

Tento býk skutečně naháněl hrůzu. Nejenže se tvářil bojovně, ale ještě na nás vystrkoval jazyk, a vydával podivné bučivé zvuky. Měli jsme raději motor auta v pohotovosti, a ani nás nenapadlo z auta vylézt.

Tento typ krajiny je celkem přirozeně bohatým archeologickým nalezištěm. Pahorky se rozsýpají, a každou chvíli z nich někde vykoukne nějaká kost. Momentálně největším objevem, na jakém zde pracovali, byl nález mnoha kusů Archaeotheria, jakéhosi pravěkého prasete. V roce 1993 si dva turisté pokojně svačící na nedaleké Picnic Aree všimli, že z jednoho z kopečků cosi čouhá. Oznámili to, a ona z toho byla senzace zvaná The Big Pig Dig.
Bylo zajímavé pozorovat archeology přímo při práci venku v terénu. Jeden z mužů vyprávěl, co a jak tady dělají, a při tom jen tak mimochodem odstraňoval hlínu z jakési hroudy, a za čtvrt hodinky z ní vykoukl zub pravěkého prasete, Archaeotheria.

Kousek na sever od Badlands je v městečku Wall v Americe zřejmě velice proslavený, stylový obchod, či spíše obchodní dům Wall Drug Store.

Pro nás zůstanou Badlands ve vzpomínkách asi navždy spojeny s noční bouřkou, kterou jsme zde zažili. Dlouho jsme pozorovali, jak blesky šlehají do země všude v okolí, ale v kempu dosud ani nepršelo, a tak nás vůbec nenapadlo, co nás čeká. V klidu jsme se uložili ke spaní. Stále jsme nic netušili, ani když se nám do stanu mermomocí pokoušela proniknout jakási vyděšená myš. (Zvířata mají asi skutečně výtečný instinkt, protože to bylo asi pět minut před tím, než se bouře přihnala.) Najednou, z ničeho nic, bez jakéhokoliv varování či zvuku se náš stan položil. První myšlenkou bylo, že snad do nás někdo nacouval autem. Po otevření stanu jsme zjistili, že to není žádné auto, žádné zvíře, ale pověstný vítr ženoucí se přes otevřené pláně. Naprosto marné byly všechny pokusy o upevnění stanu. A tak jsme jen bleskově odnesli do auta děti, a všechny cenné věci, a pak jsme jen ve větrem se kývajícím autě čekali, co se stane. Občas jsme si posvítili na místo, kde stával náš stan, vždy s obavou, že už tam nebude ani stan, ani karimatky, ani zbylý spacák. Asi po dvou hodinách se vítr i déšť utišil, a po kempu se začali plížit mátožné postavy, a zjišťovat, komu co zbylo, a v jakém stavu. Obojí naši sousedé z kempu odjeli, protože jejich přenosná obydlí buď zmizela zcela, nebo byla neopravitelná. Na záchodech pod umyvadlem se krčil nebohý motorkář, jemuž prý vítr udělal ze stanu palačinku. Náš stan měl také polámané tyče, ale i přesto prokázal značnou odolnost. Především už tím, že neuletěl. Nakonec jsme ho jakž takž opravili izolepou, takže jsme v něm poměrně bez problémů přenocovali. Bohužel jsme si museli pořídit nový stan. Až ráno jsme zjistili, že ještě večer plný kemp se nejméně z poloviny vyprázdnil. Místní ranger jen zdvořilostně prohodil, "že jsme dnes měli trochu bouřlivější noc", ale podle tónu, jakým to pronesl, jsou zde podobné noci zřejmě běžné.

Badlands Pokračování