Saint Ursanne - kolegiátní kostel

Městečko Saint-Ursanne se nachází na místě, kde podle předpokladů žil a působil v letech 612 až 619 poustevník Ursicinus, společník svatého Kolumbána. Svatý Wandregisel a další mniši založili nad Ursicinovou hrobkou klášter, který je poprvé zmíněn v dokumentu z roku 849. V 11. století bylo postaveno nové opatství, zatímco starý klášterní kostel byl přeměněn na farní kostel. Ve 12. století bylo opatství přeměněno na kolegiátní kostel, který od roku 1210 spadal pod jurisdikci knížectví-biskupství v Basileji. Středověké město, které vyrostlo kolem kláštera, získalo tržní práva v roce 1338. Basilejské zemětřesení z roku 1356 způsobilo škody i v Saint-Ursanne.
V letech 1793 až 1815 patřilo Saint-Ursanne Francii. Opatství bylo sekularizováno v roce 1803 a bývalý klášterní kostel je od té doby farním kostelem. V důsledku Vídeňského kongresu se město v roce 1815 vrátilo Švýcarsku a stalo se součástí kantonu Bern.
Kolegiátní kostel je románská bazilika s kryptou pod chórem, která pochází z 12. až 14. století. Do budovy byly začleněny hlavice a části severního portálu z opatství z 11. století. Jižní portál (kolem roku 1200) v burgundském románském slohu je jedním z nejvýznamnějších portálů tohoto slohu ve Švýcarsku. Loď kostela, postavená o něco později, již vykazuje prvky gotické architektury a vnitřní vybavení pochází převážně z 18. století. Zemětřesení v roce 1356 poškodilo věž opatství tak vážně, že se později zřítila. Škody byly opraveny až v letech 1462 – 1464.
Přilehlý raně gotický klášter pochází ze 14. století. Součástí areálu je i lapidárium zřízené na místě bývalého farního kostela svatého Petra, které obsahuje sarkofágy z vrcholného středověku.