| Index → Sakrální architektura → Švýcarsko → Bern → Bazilika Nejsvětější Trojice |
Bazilika Nejsvětější Trojice byla postavena v letech 1896 až 1899 z iniciativy Jakoba Stammlera, teologa a historika umění, který v letech 1876 až 1906 sloužil jako bernský katolický farář a později jako biskup basilejské diecéze. V roce 1956 byla z iniciativy papeže Pia XII. povýšena na baziliku minor.
Po roce 1528 byly všechny kostely v kantonu Bern reformovány a vykonávání katolických bohoslužeb bylo zakázáno. Na bernském území oficiálně nezůstali žádní katolíci. Několik řemeslníků a služebnictva, kteří se přistěhovali z katolických oblastí, se muselo tajně účastnit mší v sousedních kantonech. Nejbližším katolickým kostelem byl kostel sv. Beáta v Sensebrücke, vysvěcený v roce 1602. S invazí Napoleonových francouzských vojsk v roce 1798 byla ustanovena Helvétská republika spolu s právem na svobodu usazování a náboženských praktik. Bernským katolíkům byl poskytnut sbor bernské katedrály, který byl v té době stále oddělen od lodi kamennou přepážkou s křížem. Prvním pastorem byl fribourgský františkánský kněz Grégoire Girard, který zde sloužil do roku 1803 a svým ekumenickým postojem významně přispěl k oživení a pokračující existenci katolicismu v Bernu.
Po skončení Helvétské republiky skončila i náboženská svoboda. V kantonu Bern bylo povoleno opět pouze reformované vyznání. Bernský reformovaný sbor poté umožnil několika málo katolíkům sdílet polovinu tzv. Francouzského kostela. Kolem roku 1850 vzrostl počet katolíků v Bernu na přibližně 1 500. Vedle bernské radnice byl proto v letech 1858 - 1864 postaven nový kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1875 se ovšem nový kostel stal starokatolickým a římští katolíci neměli až do výstavby kostela Nejsvětější Trojice zase žádný kostel.