Basilej - Münster

Kopec, na kterém se dnes nachází katedrála, byl v prvním století před naším letopočtem keltským opevněným městem.
První chrám zde byl vystavěn v první polovině 9. století basilejským biskupem Haitem (805–823), který byl také opatem opatství Reichenau u Bodamského jezera. V roce 917 byl tento dóm poškozen maďarskou invazí.
V roce 1006 se Basilej dostala do vlastnictví německého císaře Jindřicha II. V té době nehcal biskup Adalbero II. na základech předchozí budovy postavit novou otonskou - raně románskou trojlodní katedrálu známou jako jako Heinrichsmünster. Byla zasvěcena Panně Marii.
Dnešní Münster byl postaven mezi lety 1019 a 1500 v románském a gotickém slohu, současná podoba budovy pochází převážně z doby okolo roku 1225. V roce 1356 bylo zemětřesením zničeno pět kostelních věží i kostelní klenba. Opravena byla roku 1363 Johannem Parléřem starším (známý také jako Johannes z Gmündu), starším bratrem nám známého Petra Parléře. Ulrich Ensingen, který projektoval obě věže, v letech 1421–1429 zvýšil severnější věž, jižnější pak byla zvýšena v roce 1500 Hansem Nussdorfem. V druhé čtvrtině 15. století zde probíhalo několik jednání Basilejského koncilu. Od tohoto roku na katedrále žádné významné přestavby neprobíhaly, pouze ve 20. století došlo k několika menším rekonstrukcím, které měly zvýraznit románské prvky.
V letech 1528–1529 bylo v rámci obrazoborectví zničeno mnoho místních obrazů. Nejdrsnější útok na interiér katedrály proběhl 9. února 1529, kdy zhruba ve 13 hodin proniklo z hustě zalidněného tržiště dovnitř asi 40 ozbrojených mužů. Po zničení hlavního oltáře šli hledat posilu. Místní kaplani se pokusili zatím zabarikádovat vstup, ale skupina posílená asi na 200 mužů barikádu prorazila. Byly napáchány vysoké škody na oltářích, obrazech i křížích a dalších náboženských symbolech. Později odpoledne se toto šílenství rozšířilo i do dalších kostelů v Basileji.