Soluň - synagoga

Soluňská synagoga byla postavena díky darům židovských rodin, které pocházely z dnešní Severní Makedonie a usadily se ve městě na počátku 20. století. Zvláštní pro stavbu synagogy byl dar Indy Aroesti na památku jejího manžela Izáka. Synagogu navrhl architekt Ernst Loewy (1878-1943) původem z Karlových Varů, který často navštěvoval Soluň, protože pracoval pro rakouskou stavební společnost na železniční trati Soluň – Vídeň. Loewy se natrvalo usadil v Soluni v roce 1938. Synagoga byla založena v roce 1925 a práce byly dokončeny o dva roky později. Synagoga byla slavnostně otevřena v roce 1927 tehdejším vrchním rabínem Soluně Haimem Raphaelem Habibem.
V době okupace byla synagoga ústředním bodem ghetta, které vzniklo na příkaz nacistických okupačních sil. Po vysídlení veškerého židovského obyvatelstva z města byla budova synagogy využívána Červeným křížem jako skladiště. Díky této skutečnosti byl zabráněno jejímu zničení a byla udržována v dobrém stavu.
V listopadu 1944 našlo v budově útočiště několik Židů, kteří byli zachráněni před holocaustem. V červnu 1978 byla synagoga vážně poškozena velkým zemětřesením.