Soluň - kostel svatých dvanácti apoštolů

Kostel se nachází na začátku ulice Olympou, v blízkosti západních středověkých hradeb města. Jak dokládají zbytky sloupu na jih od kostela a cisterny na severozápadě, byl kostel původně součástí většího komplexu, původně byl patrně postaven jako katholikon kláštera.
Stavba patří k typu kostelů na křížovém půdorysu se čtyřmi nosnými sloupy a pěti kopulemi. Na východě jsou dvě malé boční kaple. Vnější stěny mají bohatou výzdobu s různými cihlovými vzory. Interiér působí velmi vertikálním dojmem, protože poměr výšky k šířce centrálního arkýře kostela je 5 ku 1. Vnitřní výzdobu tvoří bohaté mozaiky v horních patrech inspirované konstantinopolskými vzory. Ty jsou zvláště cenné jako jeden z posledních příkladů byzantských mozaik (a poslední svého druhu v samotné Soluni).
S dobytím města osmanskými Turky v letech 1520 - 1530 byl kostel přeměněn na mešitu s názvem Soguksu Camii („Mešita studené vody“). Jak bylo jejich obvyklou praxí, Osmané zakryli mozaiky a fresky sádrou. Dnešní název kostela „Svatí apoštolové“ získal kostel až v 19. století.