| Index → Sakrální architektura → Německo → Hesensko → Frankfurt nad Mohanem → Paulskirche |
Dnešní kostel svatého Pavla stojí na místě středověkého františkánského kostela (Barfüßerkirche) doloženého prvně k roku 1270. Kostel i klášter však mohly být i o několik desetiletí starší. Architektonicky byl františkánský kostel typickým kostelem žebravého řádu - zpočátku jednolodní, poté od roku 1350 dvoulodní stavba, postavená v gotickém slohu.
V roce 1522 pronesl františkán Hartmann Ibach z Marburgu v kostele svaté Kateřiny první reformační kázání ve Frankfurtu. V dubnu 1525 se reformace začala šířit mezi frankfurtskými občany. Od roku 1526 se ve františkánském kostele pravidelně konala protestantská kázání a 18. března 1528 zde bylo poprvé uděleno svaté přijímání podobojí. Od roku 1529 se františkánský kostel se stal protestantským kostelem.
Po šmalkaldské válce byla městská rada nucena přijmout augsburský interim a 14. října 1548 vrátit šest katolických kolegiátních a klášterních kostelů, včetně císařské katedrály sv. Bartoloměje katolické církvi, jejich příslušným řádům nebo duchovenstvu. Přestože protestanté v té době tvořili 98% obyvatelstva, tento tah se vyplatil: Od roku 1562 byli téměř všichni císaři ve Frankfurtu nejen voleni, ale také zde korunováni, což zvyšovalo význam města. Františkánský kostel byl od té doby největším protestantským kostelem ve městě.
Ve druhé polovině 18. století byl kostel již značně zchátralý. Poslední bohoslužba se zde konala 21. února 1782. Kvůli objevení prasklin v klenbě nařídila rada kostel uzavřít. Jeho demolice začala v srpnu 1786 a byla dokončena začátkem roku 1787.
Nový kostel se začal stavět v roce 1789 podle návrhu Johanna Andrease Liebhardta. Výstavba se zastavila během napoleonských válek, obnovena byla až roku 1829. Stavba byla dokončena roku 1833 pod vedením architekta Johanna Friedricha Christiana Hesse.
Dnes je Paulskirche vnímán především jako politický symbol, neboť v roce 1848 se zde sešel frankfurtský parlament, první svobodně zvolený německý zákonodárný orgán. Vzhledem k jeho typickému protestantskému centralizovanému uspořádání, které umožňovalo každému sedícímu dobře slyšet řečníka, byl během revoluce roku 1848 vytipován pro zasedání parlamentu. Od 31. března do 3. dubna 1848 se v budově scházel Vorparlament, který připravoval volby do Národního shromáždění. Dne 18. května 1848 se v kostele poprvé sešlo demokraticky zvolené Národní shromáždění, kterému se kvůli místu setkávání také říkalo Paulskirchenparlament. Až do roku 1849 zde Národní shromáždění pracovalo na vypracování první ústavy sjednoceného Německa. Tento projekt nakonec ztroskotal a 30. května 1849 byl parlament rozpuštěn. Přesto je frankfurtský parlament dosud oslavován jako zárodek německé demokratické tradice.
Od roku 1852 v kostele znovu probíhaly luteránské bohoslužby. V březnu 1944, během druhé světové války, byl kostel zničen spolu s velkou částí širšího centra Frankfurtu při spojeneckém bombardování. Pro svou symboliku to byla první stavba ve Frankfurtu, kterou město po válce obnovilo. Město budovu převzalo od církve a slavnostně otevřelo u příležitosti stého výročí založení frankfurtského parlamentu roku 1948. Od té doby slouží jako výstavní, koncertní či společenský prostor. V letech 1988-1991 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. K nejznámějším zde pořádaným akcím patří každoroční udělování Mírové ceny německých knihkupců během Frankfurtského knižního veletrhu. Je zde také udělována Cena Franze Werfela za lidská práva nebo Goetheho cena.
