| Index → Sakrální architektura → Německo → Hesensko → Frankfurt nad Mohanem → Kostel svatého Bartoloměje |
Tzv. císařská katedrála svatého Bartoloměje je bývalý volební a korunovační kostel císařů Svaté říše římské. V letech 852 až 1803 byla kolegiátním kostelem, ale nikdy se nestala skutečnou katedrálou, protože ve Frankfurtu nikdy nebylo sídlo biskupa.
Dnešní stavba je čtvrtým kostelem na stejném místě. Prvním kostelem byla raně karolínská kaple svatého Spasitele frankfurtského královského paláce z roku 852, kde se v roce 855 konaly první královské volby.
V roce 1239 byl kostel zasvěcen apoštolu Bartoloměji a začala výstavba současné gotické katedrály. Z velké části byla postavena mezi lety 1250 a 1514, kdy kvůli nedostatku finančních prostředků musela být výstavba západní věže, započatá v roce 1415, dokončena bez plánované lucerny. Teprve po požáru katedrály v roce 1867 byla věž v roce 1878 dokončena podle dochovaných středověkých plánů.
Typologicky se jedná o trojlodní halový kostel s protáhlým presbytářem a připojenou západní věží na čtvercovém půdorysu. Má ovšem netypicky velmi krátkou loď (pouze tři arkády) a velmi dlouhý transept.
Kromě dvou krátkých období (1533–1548 a 1631–1635) zůstala katedrála katolická i po zavedení reformace ve Frankfurtu a byla jediným katolickým farním kostelem ve městě až do roku 1917.
Frankfurtská katedrála nepatří mezi největší stavby svého druhu. Její význam pramení spíše z její politické a historické role ve Svaté říši římské národa německého. Císařská korunovace se původně konala v bazilice svatého Petra v Římě, kde ji provedl papež. Předpokladem pro ni byla předchozí korunovace na římského krále. Od roku 936 se obvykle konala v Palatinské kapli v Cáchách, pohřebním kostele Karla Velikého, za jehož nástupce se císaři považovali. Od roku 1147 se většina královských voleb konala ve Frankfurtu. Od poloviny 13. století byly volby ve Frankfurtu považovány za zvykové právo. Od roku 1562, za Maxmiliána II., se ve Frankfurtu konaly také korunovace krále.
Od roku 1438 se královské volby konaly ve volební kapli postavené na jižní straně chóru, která jinak sloužila jako kolegiální knihovna. Voliči se shromáždili v Römeru (frankfurtské radnici) na začátku voleb k předběžným jednáním. Následujícího rána se v plné volební parádě vydali do kostela svatého Bartoloměje. Kolegiátní kapitula je tam přijala a zahájila obřad mší Ducha svatého, aby svolala požehnání za moudré rozhodnutí. Před oltářem volební kaple byla složena přísaha. Ve svatyni, nad sedadly volitelů, se nacházelo působivé vyobrazení Posledního soudu s Kristem jako Soudcem světa, který bude také volat pozemské vládce k odpovědnosti za důsledky jejich činů. Arcimaršál Svaté říše římské kapli zamkl. Voliči se sešli jako konkláve. Samotná volba byla tajná; stačila prostá většina.
Výsledek byl poté slavnostně oznámen v katedrále.
