Goslar - Stiftsruine St. Georg

Na kopci Georgenberg stával od 10. století hrad, který byl časem zřejmě přeměněn na klášter. Teorie o vzniku kláštera se mezi historiky značně liší. Při vykopávkách v letech 1963/64 se kromě několika ještě starších stop po stavbách ukázala jako nejstarší stavba asi 18,50 metru dlouhá halová budova s ​​východní apsidou a západním ochozem z první třetiny 10. století. Typologicky odpovídala falcké a hradní kapli z 10. století. Západně od této kaple z 10. století postavil Konrád II. kolem roku 1025 klenutý osmiúhelník podobný kapli v Cáchách. V této době již zřejmě sloužil komplex jako klášter.
V roce 1128 převzali klášter augustiniáni. 22. července 1527 se občané Goslaru rozhodli klášter vypálit a ruiny srovnat se zemí. Chtěli zabránit vévodovi Heinrichu mladšímu z Braunschweig-Lüneburgu, aby využil strategicky výhodnou polohu kláštera k útoku na město v průběhu reformačních konfliktů. Stejný osud potkal Petersstift, klášter Božího hrobu a kostel sv. Jana. Od té doby z kláštera zbyly jen ruiny. Klášter augustiniánských kanovníků se přestěhoval do Stiftsvorwerk Grauhof, kde existoval s přerušeními až do roku 1803.