Pasov - dóm svatého Štěpána

Na místě dnešního starého města (Altstadt) existovalo již ve starověku sídliště keltských Bójů. V 1. století zde vznikly dvě římské pevnosti, které měly pro Římany velký strategický význam, protože střežily severní hranici říše, ohrožovanou stále více germánskými kmeny. Po roce 476 je však římské jednotky opustily.
V 6. století se v okolí Pasova usídlili Bavoři a postavili tu svůj vévodský dvorec. V roce 739 založil svatý Bonifác v Pasově biskupství. Roku 789 povýšil Karel Veliký rivala pasovských biskupů biskupství Salzburg na arcibiskupství. Pasovští biskupové šířili křesťanství dále na východ. Podle tradice (roku 831) přijali z Pasova křest moravští Mojmírovci a jejich knížectví se dostalo do jurisdikce pasovského biskupství.
V roce 999 se pasovští biskupové stali světskými pány města. K jejich državám přibyly roku 1161 z rozhodnutí císaře Fridricha I. Barbarossy ještě rozsáhlé pozemky benediktinského opatství Niedernburg, rozkládající se až k českým hranicím. Mocné a bohaté pasovské biskupství tak ovládalo mezi říšskými biskupstvími nejrozsáhlejší oblast. Roku 1217 povýšil císař Fridrich II. pasovského biskupa Ulricha na říšského knížete.
Katedrála svatého Štěpána je v současné podobě 100 metrů dlouhá barokní budova postavená v letech 1668 až 1693 podle plánů Carla Luraga. Předchozí stavbu zničil požár v roce 1662, zachovala se z ní pouze pozdně gotická východní strana. Vnitřní výzdoba chrámu je dílem Giovanni Battisty Carloneho a fresky namaloval Carpoforo Tencalla.
Katedrála v Pasově mívala největší varhany na světě, stále jsou největšími církevními varhanami. V současné době mají 17 774 píšťal a 233 registrů.
Katedrála má osm velkých zvonů v severní a jižní věži. V jižní věži jsou nejtěžší "Pummerin" o hmotnosti 7550 kg, který byl do věže vsazen v roce 1952 a "Sturmerin" o hmotnosti 5300 kg osazený v roce 1733. Dalších šest zvonů visí v severní věži.