Jeruzalém - Skalní dóm

Skalní dóm je islámská svatyně v centru Chrámové hory v Jeruzalémě, kterou muslimové nazývají Vznešená a ušlechtilá svatyně. Skalní chrám byl postaven mezi lety 687 až 691 9. chalífou Abdulmalikem.
Muslimové věří, že skála v centru Dómu je tatáž, po níž vystoupal Mohamed na Noční cestu do nebe roku 621 n.l., doprovázený andělem Gabrielem. Tam se radil s Mojžíšem a před návratem na zem dostal muslimské modlitby. Súra 17 v Koránu, nazvaná „Noční cesta“, popisuje cestu Mohameda z al-Masdžid al-Haram („posvátné mešity“) do al-Masdžid al-Aksá („nejvzdálenější mešity“). Ačkoli se v celém Koránu ani jednou neobjevuje slovo Jeruzalém (Al-Quds) a v Mohamedově době byl stále pod byzantskou nadvládou, pozdější muslimská tradice v Sunně identifikovala Masdžid al-haram jako mešitu v Mekce a Masdžid al-Aksá jako Chrámovou horu v Jeruzalémě.
V judaismu je skála místem, kde Abrahám podstoupil zkoušku, která měla prověřit jeho oddanost Bohu tím, že měl obětovat svého syna Izáka (Gn 22,1–19). Muslimové věří, že se tato událost týkala jiného Abrahámova syna, Izmaela, a stala se na poušti Mina, kde miliony muslimů konají každý rok pouť. Zde je spor mezi světskými učenci o rovnosti hory Mórija (kde nastala tato zkouška podle Bible), Chrámovou horou a skálou, kde Jákob snil o andělech stoupajících po žebříku do nebe (Gn 28,10-19). Ale pro ortodoxní Židy není pochyb o tom, že všechny tyto události nastaly na tomto místě.
Tato skála byla pravděpodobně tou, na které spočívala Archa úmluvy během Prvního chrámu. V období Druhého chrámu byla na tomto místě ústřední svatyně Chrámu, tzv. Kodeš ha-kodašim, Nejsvětější svatyně.
Roku 630 dávno před tím, než byl postaven Dóm, Umar ibn al-Chattáb s pomocí Žida přestoupivšího na islám Ka'aba al-Achbara a dalších muslimů obnovil Základní kámen, vykopal jej z prachu a očistil místo, na kterém bylo zřízeno smetiště. Ibn Asakir se zmiňuje, že Umar nikdy nepostavil žádný muslimský dům pro uctívání na tomto místě, ale rozhodl se postavit mešitu v jižní oblasti Chrámové hory, aby vlastní skála byla na sever od ní. Udělal tak proto, že qibla modliteb směřuje jižně, směrem ke Ka'bě v Mekce, a pokud by dóm stál nad skálou nebo severně od ní, mohlo by se zdát, že se muslimové nemodlí směrem k Mekce, ale Chrámové hoře, jak to dělají Židé. Oblast Základního kamene zůstala odkryta až do časů chalífy Abd al-Malik ibn Marwana, který započal stavbu v roce 685, dokončena byla v roce 691.
Během křižáckého období byl Dóm svěřen Augustiniánům, kteří ho změnili na kostel a Mešita Al-Aksa se stala královským palácem Baldwina I. v roce 1104. Templářští rytíři, kteří věřili, že Dóm je na místě původního Šalamonova chrámu, zřídili v Mešitě Al-Aksa přiléhající k Dómu svůj hlavní stan. Tuto funkci měla po většinu 12. století. „Templum Domini“ (Chrám Páně), jak ho nazývali, se stal architektonickým modelem pro templářské kostely v Evropě.