Terst - San Nicolo

Původ řecké komunity v Terstu sahá do roku 1714, kdy se v přístavním městě Terstu usídlil první řecký obchodník Liberale Baseo v Nafplia. Deklarace Terstu jako svobodného přístavu v roce 1719 a úmyslně tolerantní postoj Habsburků vůči jiným náboženstvím způsobily, že se stal Terst atraktivním pro řecké obchodníky. Počet řeckých obchodníků se nepřetržitě zvyšoval po celé osmnácté století. Nicolo Mainti, který přišel z Zakynthosu v roce 1734, založil kolem roku 1750 v Terstu ortodoxní komunitu. většina jejích členů byla řecká pravoslavná, ale menší procento patřilo ke skupině nazývané dnes srbští ortodoxní.
Dne 20. února 1751 povolila císařovna Marie Terezie pravoslavné kongregaci postavit si v Terstu kostel. V roce 1753 Řekové a Srbové postavili kostel Nejsvětější Trojice a svatého Spiridiona u velkého kanálu v centru Terstu. Kvůli stále rostoucímu počtu srbských farníků se liturgická bohoslužba začala od roku 1769 konat v srbštině. Pravděpodobně došlo ke sporu o bohoslužebný jazyk a řecká pravoslavná komunita se rozhodla roku 1781 oddělit se od srbské. Řekové konali své bohoslužby dočasně v soukromých domech. 2. srpna 1782 byla oficiálně založena výhradně řeckokatolická komunita, která si v roce 1784 začala stavět vlastní kostel na nábřeží.
18. února 1787 byla v ještě nedokončeném kostele konána první bohoslužba. Stavební práce byly dokončeny až v roce 1795, s výjimkou vnější fasády, která byla z finančních důvodů dokončena až později.