Řím - San Nicola dei Lorenesi

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 795, z doby pontifikátu papeže Lva III., a připomíná se jako starořímské jáhenství (středisko péče o chudé). Starobylá budova byla kompletně přestavěna a rozšířena v letech 1195-1196 za papeže Celestýna III., kdy byla přistavěna románská zvonice, která zůstala zachována až do 21. století. Na pamětní desce v sakristii je záznam o vysvěcení kostela v roce 1196. Listina z roku 1406 dokládá existenci portiku a křížové chodby, do níž byly situovány pokoje kanovníků. V 16. století to bylo jedno z oblíbených modlitebních míst sv. Filipa Neriho. V 17. až 18. století byl kostel kompletně přestavěn, přičemž byly zbořeny všechny středověké stavby (kromě zvonice) a přestavěn podle tehdejšího vkusu.