Řím - Santa Maria in Cosmedin

Kostel Santa Maria in Cosmedin stojí na místě, kde bylo ve starověku Forum boarium, neboli dobytčí trh, a řada menších chrámů; oblastí procházaly i odpadní stoky, včetně té největší, Cloaca maxima. Usazovali se zde řečtí obchodníci a v 1. století n. l. byla postavena Statio Annonae, sloupová hala, která sloužila jako sýpka a výdejna obilí pro chudé.
V 6. století byla tato sýpka proměněna na kostel Panny Marie a roku 772 ji papež Hadrián I. dal rozšířit o presbytář s apsidami. Ty stojí na základech chrámu Herkula Pompeiana, které se zčásti zachovaly v kryptě. Roku 1118 dal papež Gelasius II. kostel, zpustošený Normany, obnovit a postavit věž, jednu z nejvyšších v Římě. Kolem roku 1200 vznikl portikus před průčelím a ve 13. století byl kostel vyzdoben mramorovou mozaikovou podlahou a dalšími plastikami slavné školy Cosmatů. V kostele je dochovaná mramorová chórová přepážka.

V portiku je na stěně velká kruhová mramorová deska s tváří říčního boha Tritona ze 4. stol. př. n. l. Původně patrně sloužila jako poklop stoky Cloaca maxima, ve středověku vznikla pověst, že člověk, který dá ruku do jeho „úst“ a zalže, už ji nikdy nevyndá. Odtud lidový název Bocca della Verita („ústa pravdy“).