Parma - San Sepolcro

Kostel byl postaven v roce 1257 na místě starší sakrální stavby pocházející nejméně z roku 1136. Původně gotická budova byla výrazně upravena v roce 1506 doplněním o vytesané pískovcové pilastry na průčelí, v roce 1603 zvýšením lodi a postavením velmi cenného dřevěného kazetového stropu a v roce 1701 kdy byla pravá strana (podél Via Emilia ) obnovena v klasicistním stylu.
Kostel je jednolodní s pěti kaplemi na každé straně a dvěma po stranách apsidy. Barokní zvonice, která je mírně nakloněná, byla postavena v roce 1616.
K chrámu je připojen bývalý klášter lateránských kanovníků, kteří v kostele působili v letech 1257 až 1798: současná dispozice klášterní budovy pochází z let 1493 - 1495, kdy architekt Ziliolo da Reggio postavil renesanční křížovou chodbu. V roce 1566 kardinálové Alessandro Farnese a Alessandro Sforza získali pro klášter titul opatství.
Po zrušení kláštera v roce 1798 přešel kostel do správy diecéze, zatímco klášter připadl státu: opatství bylo zpětně odkoupeno dominikánským mnichem Eugeniem Portou a přeměněno na konzervatoř pro chudé dívky.