Benátky - San Giorgio Maggiore

V roce 982 se na ostrově usadili benediktíni pod vedením Giovanni Morosiniho. Ještě v témže roce zde založili klášter a Giovanni Morosini se stal jeho prvním opatem. Klášter v průběhu staletí patřil k nejvýznamnějším benediktinským klášterům v Itálii. Jeho význam narostl poté, co sem v roce 1109 z Konstantinopole dovezly relikvie svatého Štěpána. Od těch dob se klášter stal důležitým poutním místem, kam nejen Benátčané každoročně chodili uctít památku prvního křesťanského mučedníka.
První kostel postavený na tomto místě nesl patrocinium tohoto světce. V roce 1222 však ostrov postihlo ničivé zemětřesení, kterému padly za oběť téměř všechny stavby. Po zemětřesení byly kostel i klášter přestavěny. V roce 1324 získali řeholníci paži a část lebky svatého Jiří a od této doby nese ostrov i klášter jeho jméno.
Vzhledem k důležitosti kostela i kláštera začaly řeholní bratři již koncem 15. století uvažovat o jejich přestavbě. Její realizací byl v roce 1565 pověřen známý padovský architekt Andrea Palladio, pro kterého to byla už druhá objednávka pro zdejší benediktinský konvent (již v letech 1560-1562 postavil refektář kláštera). Palladio sám vedl stavbu pouze do roku 1568, ale přesto byla realizována přesně podle jeho plánů. Kostel byl dokončen až po Palladiově smrti, dostavěním průčelí v letech 1607-1610 podle projektu vicenzského architekta Vincenza Scamozziho. V uvedeném roce byl i vysvěcen.
Brzy se ukázalo, že mniši si nemohli vybrat lepšího architekta než Palladia. Své zkušenosti s projektováním venkovských i městských vil, realizovaných pro příslušníky místní aristokracie, plně zúročil i při stavbě tohoto chrámu, který byl první významnou Palladiovou stavbou sakrálního charakteru.