Vyšehořovice - kostel svatého Martina

K věži raně gotického kostela, která zůstala zachována po požáru v roce 1677, byl v letech 1769–70 přistavěn z nadace majitelky černokosteleckého panství, kněžny Marie Terezie Savojské, nový barokní kostel podle plánů oblíbeného lichtenštejnského architekta Tomáše Vojtěcha Budila. Jelikož ten během stavebních prací zemřel, stavbu dokončil jeho synovec Jan Budil. Kostel byl vysvěcen 14. října 1770.
Jednolodní obdélný neorientovaný kostel je ukončen pravoúhlým čtvercovým presbytářem.

Původní jednolodní pozdně románský kostel z 2. poloviny 13. století byl postaven vyšehradskou kapitulou. Ve druhé polovině 14. století byl kostel pozdně goticky upraven a rozšířen o přístavbu věže před západním průčelím. V roce 1677 kostel vyhořel a až v roce 1769 bylo přistoupeno k odstranění částí vyhořelé stavby a výstavbě nového barokního kostela.
Dodnes se z původního kostela dochovala věž, dnes stojící před severním průčelím nového kostela, upravená barokně, a samostatně stojící zříceniny čtvercového románsko-gotického presbytáře, postaveného z řádkových pískovcových kvádrů. Jižní i severní stěna presbytáře je lemována románským obloučkovým vlysem.

Pozdně gotická zvonice byla postavena v 2. polovině 15. století a renesančně upravena v letech 1562-1569. Zvonice vyhořela spolu s kostelem svatého Martina v roce 1677 a poté již nebyla nikdy obnovena. Zvonice je mohutná hranolová dvoupatrová kamenná věž obdélného půdorysu o rozměru 11 x 8 metrů, vystavěná z místního pískovce. Síla zdiva dosahuje tloušťky 1,9 metru, ve zvonovém patře je prolomena do čtyř stran vysokými renesančními hrotitými okny.

Fara je ve Vyšehořovicích doložena již ve 13. století, po husitských válkách zanikla a obnovena byla až kněžnou Marií Terezií Savojskou v roce 1761.
Současná barokní jednopatrová budova na čtvercovém půdorysu byla od roku 1952 do roku 1986 využívána JZD Vyšehořovice, později Místním národním výborem jako skladiště a v současnosti je využívána jako sídlo Obecního úřadu.