Znojmo - bývalý minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Minorité se v oblasti blízko královského hradu usadili již někdy kolem založení města Znojma v roce 1225, první písemná zmínka o klášteře pochází roku 1239. Po smrti Přemysla Otakata II. na Moravském poli byly jeho ostatky vystaveny v Minoritském kostele ve Vídni a následně pak byly přeneseny do krypty klášterního kostela minoritů ve Znojmě. Tam zůstaly až do roku 1296, kdy byly přesunuty do Prahy. V roce 1271 byl v blízkém sousedství postaven klášter klarisek.
Roku 1307 se v klášteře setkal Rudolf Habsburský se svým otcem Albrechtem I. Habsburským, došlo k dohodě o novém režimu následnictví trůnu v českých zemích.
Minoritský klášter byl kvůli nedostatku personálu na počátku 16. století uzavřen a v roce 1534 byl převzat františkány. Františkáni měli od roku 1470 klášter na Dolním Předměstí ve Znojmě, ten nebyl chráněn a byl často ničen při bojích a výpadech. Po odchodu minoritů bylo františkánům povoleno se přestěhovat do budov minoritského kláštera uvnitř městských hradeb. Klášter pak v druhé třetině 16. století byl částečně přestavěn a na počátku 17. století se v klášteře opakovaně sešel Moravský zemský sněm.
Roku 1784 za vlády císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Doba zrušení klášterního kostela není známa, v roce 1840 však byl z větší části zbořen. Po zrušení kláštera budovy sloužily jako vojenská vychovatelna regimentu prince Coburga a od roku 1825 byly budovy kláštera přestavěny do podoby věznice, klášter i kostel byly v této přestavbě velmi poničeny, kostel byl zbořen a jihovýchodní rameno ambitu také. Od roku 1945 je pak areál kláštera součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě.