| Index → Sakrální architektura → Česko → Jihomoravský → Veveří |
Kaple Matky Boží na Veveří je původně farní kostel ležící cca 400 m jihozápadně od hradu Veveří. Pochází pravděpodobně z 12. století, první písemná zmínka je z roku 1240. V okolí se rozkládala středověká vesnice, která tvořila předhradí hradu Veveří. Zanikla za husitských válek. Vesnice obklopovala zeměpanský dvorec velmi starého původu.
Jde o dvoulodní sakrální stavbu; původně románská kaple byla později částečně přestavěna v gotickém slohu. Věž byla zbořena Švédy během třicetileté války a do dneška se dochovala pouze malá věžička se dvěma zvony. Jižní románský portál je na tympanonu ukončen řeckým křížem se dvěma lvy a vede do boční, gotické lodi. Vstup do hlavní románské lodi vede přes gotický západní vchod.
Vnitřní vybavení kaple je strohé. Obzvláště cenný originál obrazu Madony Veverské, který je některými badateli připisován Mistru vyšebrodského oltáře činnému kolem roku 1350, byl odvezen v roce 1938 z důvodů restaurování do Národní galerie v Praze, již se nevrátil a byl vystaven několik desetiletí v tamní expozici. V prosinci 2015 rozhodl pravomocně městský soud v Praze, že má být vrácen vlastníku obrazu - římskokatolické farnosti ve Veverské Bitýšce, která jej zapůjčí do expozice Diecézního muzea v Brně. Jde o dílo mimořádné umělecké i historické hodnoty. Jeho kopie byla z kaple ukradena v říjnu 1993.
U kaple stávala také poustevna, v roce 1797 byla však kvůli neutěšenému stavu zbourána a její základy rozebrány.
Ve výklenku kůrového schodiště byl 27. února 1837 pochován sesazený švédský král Gustav IV. Adolf. Gustav IV. Adolf zemřel tři týdny předtím, 7. února v St. Gallen ve Švýcarsku. Do Veveří, kde na svém hradu sídlil jeho syn, korunní princ Gustav (Vasa), bylo tělo k pohřbu převezeno. O půlstoletí později, poté co byla jeho rodina částečně rehabilitována, byly jeho ostatky v roce 1884 vyzdviženy a přeneseny do mauzolea švédských králů Riddalskyrkan ve Stokholmu.
