Bazilika San Giovanni in Laterano je hlavní městskou katedrálou, a první římskou křesťanskou bazilikou. Nechal ji vybudoval císař Constantius na pozemcích rodiny Lateraniů. Přilehlý Lateránský palác byl až do přesídlení papeže do Avignonu oficiální papežskou rezidencí.
Nedaleko stojící baptistérium pochází rovněž z doby císaře Constantia.
Scala Santa - jsou podle křesťanské legendy schody, po kterých kráčel Ježíš Kristus v paláci Pontia Piláta v Jeruzalémě. V první polovině 4. století nechala svatá Helena, matka císaře Konstantina I., převézt schody z jeruzalémského paláce do Říma. Přítomnost schodů v Římě jakož i zázraky s nimi spojené se poprvé zmiňují v knize Liber Pontificalis z období pontifikátu papeže Sergia II. (844–847). Nejdříve byly schody umístěny v prostorách staré rezidence římských papežů v Lateránském paláci. V roce 1585 nařídil papež Sixtus V. jejich přemístění do oproti stojící budovy s papežskou kaplí, které se kvůli velkému množství uložených relikvií říká Sancta Santorum (Svatyně svatých).
Lateránský obelisk je největší stojící staroegyptský obelisk na světě a je to také nejvyšší obelisk v Itálii. Původně vážil 413 tun, ale poté, co se zřítil a byl znovu vztyčen, je o 4 metry nižší, nyní váží kolem 300 tun. Obelisk byl vyroben kolem roku 1400 př. nl v egyptském Karnaku za vlády faraonů Thutmose III. a Thutmose IV.
San Stefano Rotondo - je jedním z nejstarším kostelů v Římě, byl postaven v letech 468 - 483. Má zvláštní kruhový půdorys se čtyřmi do tvaru kříže vyčnívajícími kaplemi.
Santi Quattro Coronati - kostel je součástí areálu ženského kláštera, který v sobě skrývá jednu z nejstarších křížových chodeb vůbec.
V kapli svatého Silvestra se zachovaly fresky ze 13. století znázorňující přestup císaře Constantina na křesťanskou víru.
San Clemente - patří rovněž mezi nejstarší římské kostely. Kostel nacházející se nyní v úrovni země, byl postaven ve 12. století. Pod ním je ovšem starší kostel ze 4. století, a ještě o úroveň níže zbytky římských budov. V 1. století zde byla vystavěna dlouhá mincovna a obytný dům, který byl kolem roku 200 přestavěn na mithraeum, což bylo u veřejných staveb časté.
Do tohoto kostela přinesli svatí Cyril a Metoděj ostatky svatého Klementa. Po smrti svatého Cyrila chtěl Metoděj jeho ostatky dopravit zpět do rodné Soluně, ale papež mu to neumožnil, proto Metoděj požádal, aby se alespoň jeho pohřeb konal v bazilice San Clemente. Patrně zde byl i pohřben, ale během Velké francouzské revoluce se ostatky svatého Cyrila ztratily. V 60. letech 20. století objevili irští dominikánští otcové malý fragment ostatků. Papež Pavel VI. dal uložit tento úlomek zpět do baziliky San Clemente v naději, že se jedná o posvátnou relikvii svatého Cyrila.
Mithraeum
Bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě je jedním ze sedmi římských kostelů, které mají poutnící pěšky obejít v jediném dni.
Kostel byl vystavěn císařovnou svatou Helenou, matkou Konstantina I. jako palácová kaple v její rezidenci nedaleko římského Lateránu. Podle tradice se v něm uchovávají ostatky Kristova kříže, který měla Helena nalézt v Jeruzalémě.
Již papež Řehoř I. Veliký z ní vytvořil titulární kostel. Současná podoba kostela je výsledkem mnoha přestaveb, z nichž poslední velkou byla pozdně barokní v polovině 18. století. Ke kostelu přiléhá budova cisterciáckého kláštera.
