Katakomby jsou podzemní pohřební prostory, používané ve starověku. Nejslavnější jsou katakomby křesťanské, ale používala je i jiná náboženství - své mrtvé ukládali v podzemních chodbách také Féničané, Etruskové a Židé. V křesťanství tento způsob pohřbívání nahradil v antice běžnější kremaci, která byla nepřijatelná kvůli víře ve vzkříšení těla.
Katakomby se obvykle vykopávaly do tufu, běžné a snadno opracovatelné horniny. Mohly mít i několik pater a dosahovaly hloubky až třiceti metrů. Ve shodě s římským právem musely být katakomby za hranicemi města, pohřbíváni i spalování mrtvol v obvodu města bylo zakázáno z důvodů náboženských i hygienických.
Kalixtovy katakomby - jsou jedním z největších objevených komplexů katakomb v Římě. Byly vybudovány vedle slavné silnice Via Appia papažem papežem Zefyrinusem na přelomu 2. a 3. století. Jednou z jejich pozoruhodností je krypta papežů, kde bylo pohřbeno několik papežů z 2. až 4. století.
Katakomby svatého Šebestiána se nacházejí rovněž na Via Appia a to pod jedním ze sedmi římských poutních kostelů - pod kostelem svatého Šebestiána za hradbami. Jejich velkou zajímavostí je více než 600 starověkých graffity, které odkazují na přítomnost relikvií svatého Petra a svatého Pavla v těchto katakombách. Existuje teorie, že sem byla v polovině 3. století přemístěna dočasně těla obou apoštolů. Tato teorie je stále předmětem diskuse mezi vědci a archeology.
Součástí katakomb jsou také tři pohanská mauzolea z 2. poloviny 2. století, ktará byla později využita křesťany.
Priscilliny katakomby u silnice Via Salaria jsou zajímavé tím, že se zde dochovaly jedny z nejkrásnějších ukázek raně křesťanských nástěnných maleb.
