Campo de' Fiori znamená v překladu "květinové pole". Ve středověku bylo toto tržiště jedním z nejrušnějších míst renesančního Říma.
S veselým ruchem náměstí kontrastuje temná postava uprostřed náměstí - zamračeně shlíží z podstavce Giordano Bruno, který zde byl roku 1600 upálen jako kacíř.
Fontánu delle Tartarughe, neboli želví fontánu nechala postavit v letech 1581 - 1588 rodina Matteiů jako ozdobu "svého" náměstí. Fontánu navrhl Giacomo della Porta, ale v jeho návrhu nebyly ještě žádné želvy. Ty byly k fontáně doplněny až o sto let později neznámým sochařem.
Kostel Il Gesu pocházející z let 1568-84 byl prvním jezuitským kostelem v Římě. Má již barokní vzhled typický pro architekturu protireformace, a stal se vzorem pro mnoho dalších staveb.
Malý půvabný kostelík Santa Barbara dei Librai byl vysvěcen roku 1306, ale přesná doba jeho vzniku není známa. Jak dosvědčují nápisy v interiéru, existoval pravděpodobně již mezi 10. a 11. stoletím.
Přestože Židy původně dovezl do Říma císař Pompeius jako otroky, byli velmi uznáváni jako finančníci a lékaři, a požívali tak v Římě během starověku i novověku poměrně značnou svobodu. Systematický útlak nastal až v 16. století, kdy byli zahnáni do ghetta obehnaného vysokou zdí, které směli opouštět pouze za dne. Dnešní synagoga na nábřeží byla postavena roku 1874.
