Index → Rodinné akce → Matýskovy povedené kousky

Matýskovy povedené kousky

Matýsek se projevil jako neocenitelný pomocník v domácnosti: uloží pečlivě do odpadkového koše klíče i jiné důležité předměty, vyndá z něj a roznosí po bytě kelímky od jogurtů, kabel opraví, záchod zkontroluje, i s počítačem tatínkovi pomůže.

A víte jak vypadá dvaceticentimetrové rovné pravítko, když se vyvaří s ložním prádlem ? Inu asi se Matýskovi zdálo špinavé.

Abychom se snad příliš nenudili, baví nás Matýsek téměř nepřetržitě svými cirkusáckými kousky. Už ani nevím, kdy to začalo. Hned jak se na světě trošku rozkoukal, už mu hrála očička šibalstvím. A sotva se naučil přetočit, nebyl k udržení. Kutálel se, soukal se, šplhal. Když dostal dárek, k svému prvnímu svátku, bylo mu akorát 10 měsíců, zaujala ho ze všeho nejvíc krabice. Jak nádherně se na ni lezlo ! A k čemu jinému by byly dědečkovy knihovny, než aby se po nich roční batole mohlo šplhat ?

Matýsek onemocněl, a nemohli jsme na hřiště. A tak se zabavil doma - měl přes 38 stupňů, ale elánu mu neubylo ani trošičku.

V poslední době začal s cíleným cirkusáckým tréninkem. Nejprve udržet rovnováhu na kyblíčku. A posléze na autíčku. Ve stoji na autíčku provádí jakýsi břišní tanec, aby se autíčko rozjelo. Občas se to i povede. Matýsek pak obvykle skončí na zemi, pronese bumbác, podrbe se na hlavičce a jde to zkusit znovu (to dítě nemá ani špetku pudu sebezáchovy :-( A naposled začal trénovat na klauna - prozatím chozením v máminých botách, které si vždycky najde ve skříni.

Nu nemůžu říct, že bych netušila, po kom to ten kluk má. Při pohledu do zrcadla nemohu nevidět, že jeho máma je jen v obličeji čtyřikrát sešívaná. A ano, dobře si ještě pamatuju, jak jsem si přerazila nos při toči na prolejzačce. A ty skoky, při nichž praskla sestřina postel, ty taky nebyly moc bezpečné. Uff, dodneška mě mrazí při pomyšlení, jak málo chybělo, abych prolétla oknem ve třetím patře při tréninku skoků přes stůl. Kéž by Matýsek aspoň těch nejhloupějších nápadů zůstal ušetřen !

Na Korsice se Matýskovi moc líbilo: po bagetách se mohl utlouct, cachtat se v moři bylo taky prima a hrabat se v písku ze všeho nejlepší.
Ale ty kaktusové trny z ručičky mu vyndavala ještě doma paní doktorka.

Postihlo nás autíčkové šílenství. Matěj miluje auta všeho druhu - bez autíček nelze jít nikam, ani ven, ani spát. Celé to ještě vylepšil tím, že neustále říká auta, auta, auta. Bylo období, kdy jsme od něj žádné jiné slovo snad ani neslyšeli - marně jsme žadonili o nějakého toho tátu či mámu, kdepak, odpovídal stále jen auta, auta, auta.
U té třetí fotografie nemáme úplně čisté svědomí: Matýskovi se to auto moc líbilo. Hlavně světla. A tak jimi lomcoval a lomcoval, až mu zůstalo brzdové světlo v ruce. Bohužel ulomené.

A když jsme si pořídili vlastní: to byl teprve nadšený !

Jako každý správný kluk miluje Matěj kanály a louže.

Někdy se směje od ucha k uchu.

Někdy je roztomilý.

Ale některé věci jako autíčka, mlíčko či vědu bere smrtelně vážně.

Je to malý opičák: zvědavý jak opička, šikovný jak opička, a po tatínkovi se také opičí.

A občas ho dokonce zmůže únava (i když pravda, nestává se to často, aby usnul už na chodbě).

Nepřipomíná vám to něco ? Kam šlápnete kostička, kam si sednete autíčko, a sotva se otočíte umělecká výzdova stěn ?

A na závěr ještě Matýskova oficiální fotografie, když mu bylo pět měsíců.

Zpět