Poutní areály

Na poutním místě zpravidla došlo k nějakému zázraku, nebo je zde uchovávána nějaká relikvie. Na místě zázraku bývá často postaven kostel či kaple s ambity. Příkladem takového poutního místa je např. Svatá hora u Příbrami nebo kostel svatého Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou. Mezi nejvýznamnější katolická poutní místa Evropy patří Santiago de Compostela, Lurdy, nebo Jasná Hora u Čenstochové v Polsku. Některá poutní místa vznikala v místech pousteven, kam lidé zpočátku chodili na kázání či pro radu k poustevníkovi a tradice shromažďování poustevníka přežila, případně se v místě usadila řeholní komunita – takovým místem je třeba Svatý Jan pod Skalou. Poutní kostely nemusí být jen cílem pouti, ale také zastávkou na poutní cestě, jako například světoznámá Svatojakubská cesta (Camino de Santiago).
V Českých zemích se poutě rozšířily především v období protireformace. Na konci 18. století byly Josefem II. zakázány, zákaz ale nevydržel dlouho. Znovu byly poutě zakázány na počátku komunistického režimu, který řadu poutních míst přímo zlikvidoval, nechal zchátrat.