Petr Parléř

Petr Parléř - (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd –1399 Praha), byl německo-český architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky vůbec, působil převážně v českých zemích.
Jeho otcem byl stavitel Heinrich Parler. Výraz parler ve středověké němčině znamenal palír, tj. v dnešním slova smyslu něco jako stavbyvedoucí. Členové rozvětvené rodiny (například Petrovi bratři Michael a Johann) působili po celé Evropě – v Norimberku, Kolíně nad Rýnem, Vídni, Basileji, Ulmu, Záhřebu a na dalších místech.
S Karlem IV. se Petr Parléř setkal v švábském Gmündu pravděpodobně v létě 1353. Po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval od roku 1356 ve stavbě katedrály svatého Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli svatého Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na mnoha dalších stavbách: byl to především kamenný most přes Vltavu, Staroměstská mostecká věž, kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně nebo kostel svaté Barbory v Kutné Hoře.
V Parléřově díle pokračoval jeho syn Jan, který huť vedl od roku 1398. Druhý syn Václav po vyučení v otcově huti v roce 1397 převzal řízení stavby jižní věže katedrály a později se stal vedoucím huti při stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Ještě roku 1403 byl uváděn jako mistr na stavbě jižní věže dómu. Od roku 1402 byl v písemném styku se staviteli katedrály v Miláně, uváděn jako Maestro Wenceslao de Praga. Po Janově smrti převzal pražskou huť mistr zvaný Petrlík. Parléřovská huť v Čechách zanikla kolem roku 1419 v době husitských válek, i když určitá aktivita pod vedením mistra Petrlíka, který zemřel roku 1454, je zaznamenána při stavbě věže a trojlodí pražské katedrály ještě ve třicátých letech 15. století. Petr Parléř je pohřben v katedrále sv. Víta.