Proboštství

Pojem probošt, proboštství má v církevní terminologii několik významů:

  1. V původním významu, pocházejícím ze středověku, je takto označován klášter, který byl organizačně a právně závislý na mateřském klášteře, případně menší klášter, který byl sice samostatný, ale bez statusu opatství.

    Klášterní hierarchie byla obvyklá např. u řádů benediktinů, cisterciáků a premonstrátů. Naprostá většina těchto proboštství zanikla. Nejvýznamnější z dosud existujících jsou dva kláštery, založené benediktinskými mnichy z Břevnovského kláštera, které se později osamostatnily a staly se opatstvími: Broumovský klášter a Rajhradský klášter. Nezávislá proboštství se vyskytují např. u Křižovníků s červenou hvězdou.

    Další proboštství:
  2. Označení se používá rovněž pro úřad a sídlo představitele kapituly (katedrální nebo kolegiátní). V Čechách to bývá zpravidla představený kapituly, na Moravě v pořadí druhý dignitář po děkanovi, který obvykle odpovídá za materiální otázky a majetek.
  3. Probošt je také čestný titul duchovního správce některých významných farností, často jako pozůstatek po zaniklé kapitule.

V České republice mají statut proboštství tyto římskokatolické farnosti:

DiecézeProbošství
Litoměřická Mělník
KrálovéhradeckáLitomyšl
Poděbrady
Českobudějovická Jindřichův Hradec
PlzeňskáMěsto Touškov
Olomoucká U svatého Mořice v Kroměříži









Proboštské kostely



Bývalé proboštské kostely