|
Cisterciácké kláštery se budovaly převážně v odlehlých končinách a nehostinných krajích, aby mniši nepřicházeli do kontaktu s laiky a snáze mohli dodržovat přísnou řeholní kázeň podle hesla "Ora at labora" (tj. "Modli se a pracuj"). Jejich život byl plný odříkání - za začátku například cisterciáci dodržovali zákaz mluvení mimo vyhrazené hodiny.
Cisterciácké kláštery se staly významnými hospodářskými středisky a zasloužily se o kolonizaci neosídleného území a o zavádění nových pracovních postupů a zemědělských plodin. Proto je panovníci a šlechta zvali k osídlení nových oblastí a zahrnovali je bohatými pozemkovými a peněžními dary.
Původní požadavek prostoty se zpočátku promítl také do architektury klášterních chrámů. Cisterciácké kostely byly prosty jakékoliv sochařské či malířské výzdoby, chyběla jim barevná okna. Nádheru románských bazilik, typických pro clunyjské kláštery, vystřídala chladná krása střízlivých linií rané gotiky.
|