Císařská katedrála (německy Kaiserdom) bylo původně označení pro katedrálu na území dnešního Německa, kterou nechal postavit císař nebo zde byli voleni, respektive korunováni císaři Svaté říše římské. Zvláštností těchto staveb je dvojitý chór. Kromě obvyklého oltářního chóru je na opačné straně lodi další, ze kterého se účastnil bohoslužeb císař s doprovodem. To mělo představovat rovnováhu mezi mocí církve a mocí císaře.
První toto označení nesla katedrála ve Špýru, kterou nechal postavit Konrád II. Sálský kolem roku 1030 jako pohřebiště pro sálskou dynastii. Později byly takto označovány tři rýnské dómy: v Mohuči, Wormsu a Špýru.
Frankfurtská císařská katedrála byla založena jako kanovnický klášter Ludvíkem Němcem v roce 852, a nikdy se nestala katedrálou, přestože zde probíhali korunovace císařů.
Katedrálu Panny Marie v Cáchách založil Karel Veliký, který je zde rovněž pohřben.
Bamberská katedrála je považována za císařskou, protože ji roku 1004 založil král a pozdější císař Jindřich II., který je zde také pohřben.
Císařská katedrála v Königslutteru nese své jméno, protože byla založena v roce 1135 spolu s benediktinským klášterem saským císařem Lotharem III. Podobně jako frankfurtská katedrála se ale nikdy nestala biskupským kostelem, tedy katedrálou.
Z obdobných důvodů jsou za císařské považovány ještě katedrály v Paderbornu, Magdeburgu a Palermu.
|