Matyáš Bernard Braun (1684 - 1738) byl rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Jeho významným mecenášem byl hrabě František Antonín Špork, pro něhož vytvořil jak proslulé skulptury Ctností a Neřestí před špitálem v Kuksu, tak také skulptury v přilehlém přírodním areálu zvaném Betlém.
Mariánské a Trojiční sloupy
Výzdoby kostelů
- Stará Boleslav, kostel Nanebevzetí Panny Marie – řezbářská výzdoba hlavního oltáře (1719–1721)
- Úštěk, kostel sv. Petra a Pavla – řezby dvou adorujících andělů (před 1720)
- Štolmíř, kostel sv. Havla – řezba sv. Jana Nepomuckého (asi 1721)
- Litomyšl, kostel Nalezení sv. Kříže – sochařská výzdoba exteriéru a řezby evangelistů v interiéru (1721– 1725)
- Benešov, kostel sv. Mikuláše – řezbářská výzdoba hlavního oltáře a kazatelny (po 1725)
- Kladruby, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta – řezbářská výzdoba hlavního oltáře, náhrobek Vladislava I., sochařská výzdoba stall (1726–1728)
- Libčany, kostel Nanebevzetí Panny Marie – sochařská výzdoba hlavního oltáře (kol. 1728)
- Horky nad Jizerou, kostel sv. Mikuláše – řezbářská výzdoba hlavního oltáře, kazatelny a zpovědnice (mezi 1725–1729), řezbářská výzdoba bočních oltářů a sochařská výzdoba průčelí (kol. 1735)
- Sloup v Čechách, kaple sv. Jana Nepomuckého – sochařská výzdoba průčelí a interiéru (kol. 1739)
- Kostel svatého Klimenta v Klementinu – řezby evangelistů a církevních otců v nikách, řezbářská a sochařská výzdoba bočních oltářů, kazatelny a zpovědnic (1717–1721)
- Katedrála sv. Víta – náhrobek hraběte Leopolda Šlika a řezby dvou horníků před náhrobkem sv. Jana Nepomuckého (1723)
- Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě – sochařská výzdoba průčelí a tamburu kopule v interiéru (1732–1735)
|