Jan Baptista Mathey

Jan Baptista Mathey (1630 – 1696) byl architekt a malíř, působící v Čechách na sklonku 17. století. Architektonicky předznamenává příchod vrcholného baroka, které v Čechách reprezentují jména Jan Blažej Santini-Aichel, Kryštof Dientzenhofer a Giovanni Battista Alliprandi.
Vyučil se malířem, ale dnes neznáme ani jednu jeho malířskou práci. Nepochybně strávil určitý čas v Římě, který byl tehdy největším uměleckým centrem Evropy. Matheyova tvorba totiž nevykazuje žádné výrazné vlivy tehdejší francouzské architektury, ale naprosto jednoznačně je v ní cítit vliv italské, a to konkrétně římské architektury.
Do Čech přišel v roce 1675 (stále ještě jako malíř) spolu s pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna. Většina jeho realizací byla pochopitelně prováděna pro arcibiskupa a s ním spřízněné šlechtice i církevní řády. Stavěl například ale i na Pražském hradě (Jízdárna Pražského hradu). Pro výstavbu rezidencí v Praze a jejím okolí jej pak angažovali Michael Osvald Thun-Hohenstein nebo Václav Vojtěch ze Šternberka, mimo Prahu realizoval stavby například pro Františka Josefa Šlika.