Andrea Pisano

Andrea Pisano byl italský zlatník, sochař a možná také architekt. Každopádně byl hlavním stavitelem katedrál ve Florencii a v Orvietu, i když tato funkce nemusela nezbytně být spojena s funkcí architekta. Andrea Pisano se narodil někdy kolem roku 1295 v Pontedeře, která leží nedaleko Pisy. Zemřel zřejmě na mor v roce 1348 nebo 1349 v Orvietu. Andrea Pisano byl otcem Nina Pisana a Tommasa Pisana, kteří byli rovněž sochaři.
Význam Andrey Pisana pro umění spočívá především v tom, že převedl principy vyvinuté Giottem z monumentální malby do sochařství a v tom, že dal rozhodující impuls k rozvoji od gotické koncepce figur zakrytých draperií k hmotnosti renesančních figur s organicky rozvinutou draperií. Podle Giorgia Vasariho pak Andrea Pisano natolik přispěl k pokroku sochařství, že byl pokládán za největšího toskánského sochaře, přičemž nejvíce obdivované měly být jeho práce v bronzu.

Dílo (výběr):

  • reliéfy na jižních bronzových dveřích florentského baptisteria, na nichž jsou v rámu ve tvaru čtyřlístku figurální scény líčící ve dvaceti polích život sv. Jana Křtitele, a dále v osmi polích alegorie ctností
  • mezi lety 1337 a 1341 byla pod jeho vedením stavěna Campanilla florentské katedrály Santa Maria del Fiore, jejíž stavba byla v roce 1334 započata Giottem a dokončena 1359 Francescem Talentim.
  • reliéf Sv. Martin se dělí s žebrákem o plášť v kostele S. Martino (Pisa)
  • kojící Madona pro kostel S. Maria della Spina (Pisa)
  • sochy Madony, sv. Petra a sv. Jana Křtitele (možná původně z katedrály) nyní v S. Maria della Spina (Pisa)
  • monumentální socha Madony na průčelí katedrály (Pisa)