Trogir založili řečtí kolonisté ve 3. století př. n. l. jako osadu Tragurion (z řeckého tragos – kozel). Velký rozvoj zaznamenalo za dob římské vlády, kdy se stalo významným přístavem. V 9. století uznával Trogir svrchovanost chorvatských vládců, mezi Trogirem a Chorvatským královstvím byly rozvíjeny obchodní vztahy. Chorvaté potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini (Dalmanští Italové). Ve vlastnictví města se střídali Byzantinci, Normané i jiné říše. Nakonec ve 13. století připadl Uherskému království, ale jen na sto let. V roce 1420 ho ovládla Benátská republika. Od roku 1814 se vrátil pod uherskou správu a začlenil se do Rakousko-Uherska.
Centrum města Trogir představuje nejlépe zachovalý románsko-gotický komplex nejen v Dalmácii, ale v celé Východní Evropě. Ve středověkém, hradbami částečně obehnaném historickém jádru města se nachází zachovalý zámek, věž, asi deset kostelů a řada obytných domů a paláců z románského, gotického, renesančního a barokního období.
