Jednou z vesnic na břehu Megáli Prespa je Psarádes. Je to dokonalé turistické místo, ale přesto zde prakticky žádní turisté nejsou. Když jsme se objevili, téměř hned u nás byli tři vesničané s nabídkou, že nás provezou po poustevnách a ikonách na skalách na březích jezera. V restauracích u vody sedí jen místní.
Po chvíli se k nám přidružil příjemný starý pán, který nás velmi překvapil dokonalou češtinou. Byl jedním z mnoha Řeků, kteří odešli během občanské války koncem 40.-tých let do Československa, kde nakonec prožil 28 let, než se vrátil zpět do vlasti.
Podobnou zkušenost jsme udělali také v nedalekém obchodě ... v okolí prespanských jezer není na řecké straně žádné větší město, a proto mají zdejší vesničky benzínovou pumpu a "supermarket" v bažinatém jinak neobydleném místě uprostřed. A zde nás překvapila mladá prodavačka, která slyšela, jak se bavíme česky a přešla také do plynné češtiny. Ona sama sice v Česku nežila, ale jeden z jejích rodičů ano.
Psarades působí z dálky idylicky, při bližším pohledu je zde mnoho prázdných a napůl již zřícených domů.
Do jezera vybíhá dlouhé molo, které je dokonalým místem k pozorování pelikánů, kormoránů a racků.
