Poreč má dlouhou a pohnutou historii. Bývala římským městem Colonia Julia Parentium, které ovšem vydrancovali na svém pochodu Gótové. Roku 539 město dobyli Byzantinci, kteří zde přibližně kolem roku 800 založili biskupství. Později patřila Poreč Frankům, kteří ji postoupili Aquilejskému patriarchátu. Od roku 1267 patřilo město pod Benátky. Roku 1354 ho zdevastovali Janované, později také mor a mnoho různých dalších válek.
Historiské jádro Poreče leží na úzkém poloostrově chráněném skalami a ostrovem sv. Mikuláše. Půdorys města vychází z původní římské uliční sítě s hlavní ulicí decumanus, kterou v pravém úhlu protíná druhá hlavní ulice, cardo.
Nejdůležitější památkou Poreče je Eufrasiova bazilika, mistrovská byzantská sakrální stavba z 6. století. Bazilika byla postavena v letech 539 - 553 pro biskupa Eufrasia rozšířením modlitebny svatého Maura ze 4. století. Dochovalo se zde několik původních podlahových mozaik, a nádherné nástěnné mozaiky na zlaceném pozadí. Roku 1997 byla bazilika zařazena na seznam památek UNESCO.
Součástí komplexu je osmiboké baptistérium s křtitelnicí, rovněž ze 6. století.
Zvonice byla přistavěna až v 16. století
Zbytky římského chrámu boha Neptuna
Hlavní ulice Decumanus
