Pozůstatky vesnice Dvigrad, která vznikla již kolem roku 1000 po Kristu, jsou roztroušeny asi 10 km od Svetvinčenatu. Na dvou pahorcích byly zbudovány hrady, později obehnané oválnými hradbami. Vesnice byla vypleněna v 17. století křesťanskými uprchlíky, tzv. uskoky. Dílo zkázy dokončila následná malárie. Od té doby je Dvigrad opuštěn.
Nedaleko zříceniny naproti přes údolí jsou jedny z nejzajímavějších lezeckých terénů na Istrii. Je zde několik cest v obtížnosti od 4b po 8b+. Dvigrad objevil pro lezení legendární Ital Manolo, který zde také v roce 1989 vytvořil extrémně těžkou cestu 8b+, kterou se po něm dlouho nepodařilo nikomu přelézt. Na serveru http://www.lideahory.cz jsem o tom našla následující zprávu:
Americký lezec Cody Roth, který momentálně žije v Innsbrucku, se na sklonku roku 2010 pokusil o první opakování cesty „Malvazija“ v chorvatském Dvigradu (Istrie). Lini vytvořil na kolmém útesu legendární italský lezec Maurizio "Manolo" Zanolla v roce 1989. Cestu, jejíž obtížnost odhadoval na 8b+, od té doby nikdo nezdolal, všichni pokušitelé ztroskotali a postupně se na ni zapomnělo. Po 21 letech se však rozhodl toto horolezecké tabu otevřít Cody Roth. Pod deseti dnech tvrdé dřiny v cestě se mu 28. prosince podařilo cestu „Malvazija“ přelézt. Obtížnost cesty následně navrhl na 8c+.
Nedaleko skal u vesnice Koreniči provozuje jeden z místních obyvatel horolezecký kemp. Podmínky jsou sice primitivní, ale má to své kouzlo. Majitel všem ochotně povypráví o slavné Manolově cestě, i o tom, jak na skalách dříve sám lezl, a jak pod nimi ještě o něco dříve pásal krávy.
Oblast Dvigradu by mohla zaujmout i entomology. Tak obrovské kobylky a jiný hmyz, a navíc v takovém množství jsme ještě neviděli.
