Forau d'Aiguallut je velmi zajímavá hříčka přírody na úpatí Aneta, v horní části údolí Ésery nad Besurtou. Jedná se o krasový jev, jakýsi druh jímky, která má přibližně 70 metrů v průměru a je 40 metrů hluboká. V nadmořské výšce 2074 metrů zde mizí v podzemí poměrně silný tok odvádějící vodu z ledovců Aneto a Maladeta. Po mnoho let nikdo nevěděl, kde se tato voda vrací zpět na povrch. Až v roce 1931 bylo potvrzeno, že po necelých čtyřech kilometrech vyvěrá zpět na povrch v údolí Aran, v oblasti známé jako Uelhs Deth Joeu v nadmořské výšce 1658 metrů. Nejzajímavější na tom však je, že kdyby tato voda pokračovala dále údolím, napájela by řeku Éseru a spolu s jejími vodami Ebro a nakonec by dotekla do Středozemního moře. Tím že ale zmizí pod povrch, změní zcela směr, podteče hřeben a skončí v řece Garonně, která ústí do Atlantiku.
Hypotézu, že mizející voda skončí v Garonně zformuloval už Ramond Carbonnieres v pozdním 18. století, ale neuměl to dokázat. To se povedlo až roku 1931 jeskyňáři Norbertu Casteretovi, který vylil do řeky šest barelů barviva (fluorescein) a o několik hodin později, se objevila charakteristická zelená barva fluoresceinu v údolí Aran.
Kousek nad Forau d'Aiguallut je krásný vodopád ...
... a ještě o kus výše nádherná louka s meandry.
